| Nejvýznamnější části Prahy |
|
Historicky nejvýznamnější části Prahy se nacházejí především na území dnešní Prahy 1, tedy na území středověkého jádra města, které je zapsáno od roku 1992 na seznam památek světového kulturního dědictví UNESCO. Zde se nacházejí téměř všechny význemné pražské turistické cíle jako Pražský hrad, Staroměstské náměstí, či Karlův most. Následující článek vypovídá o historii Starého Města, Malé Strany, Josefova, Vyšehradu a Vinohrad. Staré Město
Založením Nového Města pražského Karlem IV. V roce 1348 se situace Starého Města změnila. Z města odešli především měšťané méně movití a českého původu. Také bezprostřední blízkost a poloha nového založení byla důvodem častých třenic. Do roku 1784 bylo Staré Město samostatným městem, které se stalo od 12. února 1784 součástí Královského hlavního města Prahy. Od té doby se původní znak Starého Města pražského používá jako znak spojeného hlavního města. Uprostřed znaku je červený štít, v jehož dolní polovině je zlatá hradební zeď se stříbrným cimbuřím a otevřenou branou s vytaženou zlatou mříží. Z brány vystupuje stříbrné ozbrojené rámě držící stříbrný meč. V horní části štítu jsou tři zlaté věže z kvádrů. Věže mají okna a jsou zakončeny zlatým cimbuřím a střechami s makovicemi. K největším pamětihodnostem Starého Města patří Staroměstské náměstí, na němž se nachází Staroměstská radnice se známým Pražským orlojem. Staré Město spojuje s Malou Stranou Karlův most. Řada významných památek je soustředěna kolem Královské cesty vedoucí od Prašné brány ulicí Celetnou, přes Staroměstské náměstí, Karlovou ulicí na Karlův most odkud dále pokračuje přes malostranské území na Pražský hrad. Na území Starého Města se nachází řada významných gotických a barokních kostelů. Malá Strana Malá Strana, původně Menší Město pražské, je historické město, městská čtvrť a katastrální území rozkládající se v centru Prahy na levém břehu Vltavy. Je to jedna z nejstarších a nejpůsobivějších částí Prahy. Tato oblast byla osídlena díky své pozici v podhradí sídla českých knížat, již v 10. století a na město byla povýšena roku 1257 Přemyslem Otakarem II. Na Malé Straně žilo mnoho význačných umělců, vědců i politiků jako Jan Werich, Josef Dobrovský, Joachim Barrande, Eduard Vojan ad. Další z rodáků – Jan Neruda – jí dokonce zasvětil své známé Povídky malostranské, které barvitě popisují život v této čtvrti v 19. století. Malá Strana obsahuje velké množství pozoruhodných staveb i dalších zajímavých míst – např. oblast Kampy s říčkou Čertovkou, Malostranské náměstí s kostelem sv. Mikuláše, Maltézské náměstí, Újezd s lanovou dráhou na Petřín, Štefánikovu hvězdárnu a Petřínskou rozhlednu či velký komplex zahrad, mezi které patří například Kinského zahrada, Petřínské sady nebo Schönbornská zahrada. Právě díky nim a vrchu Petřín, který je zviditelňuje, působí Malá Strana jako zelená oáza uprostřed města. Na Malé straně v současnosti sídlí Parlament ČR – Poslanecká sněmovna, Senát, pro mimopražské poslance pak poslanecká ubytovna. Z ministerstev tu můžeme najít například Ministerstvo financí, aj. a související budovy využívanými politickými stranami, velvyslanectvími a také hotely s restauracemi. Z dříve velmi osobité čtvrti se tak rychle vytrácí původní, tolik ceněný, genius loci. Josefov
Židovské ghetto před asanacíPůvodní Židovské ghetto bylo koncem 80. let 19. stol. coby chudinská čtvrť odsouzeno k „asanaci“. Zda byly pravým důvodem neřešitelné hygienické podmínky „středověké zástavby“, jak se tehdy tvrdilo, či šlo o snahu podnítit nový stavební rozvoj oblasti a získat lukrativní pozemky v centru města, o to dosud historikové vedou spory. Město toužilo spíše po širokých bulvárech vídeňského či pařížského formátu, než po křivolakých středověkých uličkách. Veřejnou soutěž nakonec vyhrál projekt „Finis Ghetto“, ale zrealizován byl v omezené podobě. Součástí plánu asanace bylo zbourání všech domů, několika synagog a přebudování systému ulic. Zůstalo pouze 6 synagog - Klausová, Maiselova, Pinkasova, Staronová, Španělská a Vysoká synagoga.Další památkou která se dochovala z dob Židovského ghetta je Starý židovský hřbitov. Ze zmizelých synagog můžeme uvést např. Velkodvorskou, Cikánovu či Novou. Součástí jiného plánu bylo i vedení dnešní Pařížské ulice z Václavského náměstí skrz Letenskou pláň až k nejvyššímu sněmu. Tento plán nedostal ale podporu od místního obyvatelstva a tak je dnešní Pařížská ulice vedena ze Staroměstského náměstí na Čechův most. Vyšehrad
Vinohrady Vinohrady, dříve Královské Vinohrady, jsou historické město, městská čtvrť a katastrální území Prahy, východně od Nového Města. Jsou pojmenovány podle středověkých vinic, které byly na jejich jihozápadních svazích za branami města nad Koňským trhem, dnešním Václavským náměstím. Od roku 1849 byly samostatnou obcí, která byla ale o 26 let později, tedy v roce 1875 rozdělena na dvě obce, a to Královské Vinohrady I. (později přejmenované na Žižkov) a Královské Vinohrady II., které byly v roce 1879 povýšeny na královské město. Od poloviny 19. století se zde směrem od Národního muzea rozvíjela bytová výstavba vzmáhajících se středních a horních vrstev. Vinohrady rostly zejména od 80. let předminulého do 20. let minulého století, od kdy výstavba pokračovala dále na východ, na Ohradu a Malešice. Královské Vinohrady se staly třetím největším městem v zemi, roce 1905 měly 66 550 obyvatel a do roku 1922 už k 90 000 obyvatel. V tomto roce byly přičleněny k Velké Praze, spolu s dalšími obcemi. V souvislosti s tím došlo k rozsáhlému přejmenování ulic, dříve pojmenovaných po významných českých osobnostech (např. Palackého, Brandlova, Komenského, Dobrovského aj.), aby se zamezilo nejednoznačnosti v rámci Velké Prahy. Z té doby pocházejí názvy vinohradských ulic po státech a hlavních městech (Anglická, Americká, Jugoslávská, Bělehradská, Římská, Londýnská aj.). V r. 1949 byl na území Vinohrad vytvořen správní obvod Praha 12, který však nezahrnoval celé k.ú. Vinohrad (část byla přičleněna k Praze 11). V r. 1960 byla jedna část k.ú. Vinohrad přičleněna k novému obvodu Praha 2 a druhá část k Praze 3. V roce 1897 byla na Vinohradech zavedena elektrická tramvaj na trati mezi Muzeem a Florou. V letech 1978 a 1980 byly Vinohrady napojeny na síť metra (trasa A). V roce 1992 byl těsně u hranice Vinohrad vybudován Žižkovský vysílač. Centrem Vinohrad je Náměstí Míru, Vinohradská třída a park Riegrovy sady. Obsah převzat z encyklopedie Wikipedia |
První zmínky o osídlení dnešního Starého Města pocházejí již z 8. století a první křesťanská architektura se na pražském území objevila v poslední čtvrtině 9. století. Již ve století desátém bylo Staré Město centrem přemyslovského státu a postupně se začala rozvíjet bohatá obchodní činnost.
Josefov je městská čtvrť a nejmenší katastrální území Prahy o rozloze 8,81 ha, obklopené Starým Městem. Administrativně je celý Josefov součástí městské části Prahy 1. Do roku 1850 se nazýval Židovské město. Roku 1850 pak byl na základě nového prozatimního obecního zákoníku přičleněn k Praze jako její pátá část a získal současný název. Je pojmenován po Josefu II. synu Marie Terezie, který se v roce 1781 vydáním tolerančního patentu zasloužil o zrovnoprávnění židovského obyvatelstva. Předtím se Židovskému městu říkalo Židovské ghetto.
Vyšehrad je historické opevnění na skále nad pravým břehem řeky Vltavy v Praze a taktéž stejnojmenná čtvrť na jihu správního obvodu a městské části Prahy 2, zaujímající jeho bezprostřední okolí. Váže se k němu řada pověstí z počátků českých dějin ale nejstarší doklady osídlení Vyšehradu kladou archeologické nálezy do období eneolitu na konci 4. a ve 3. tisíciletí př. n. l. Teprve do 10. století spadají počátky Vyšehradu nynějšího, který jezhruba o jedno století mladší než Pražský Hrad. Koncem 11. století tady jako jediný český panovník sídlil první český král Vratislav I. Při kostele sv. Petra a Pavla byla zřízena kapitula. Později se stal především pevností, střežící od jihu Prahu, rozsáhle barokně přebudovanou ve 2. polovině století 17. Od 15. do 19. století byl Vyšehrad s podhradím též samosprávným městem, do roku 1848 podřízeným vyšehradské kapitule a připojeným ku Praze roku 1883. V téže době došlo k přetvoření hřbitova při kostele sv. Petra a Pavla na pohřebiště zasloužilých českých osobností se Slavínem. Od roku 1962 je sadově upravený vyšehradský areál národní kulturní památkou. K roku 2001 zaujímalo katastrální území Vyšehradu rozlohu 36,26 ha a čítalo ve 114 domech 1 731 obyvatel.